Poutníče, kdos vstoupil ke mně, 
buď vítán vřele ze srdce,
leč neznám Tvoji milou tvář.
Co zde jest, napsáno Tobě,
věz: úsměv zjasní mé líce,
když zanecháš tu komentář! :D

Duben 2009

J.R.R. Tolkien - další životopis

25. dubna 2009 v 18:40 | Ynka |  J.R.R. Tolkien
Trochu jinačí životopis, který jsem našla v knize Galerie géniů, Albatros.

Anglický spisovatel, jazykovědec a literární historik; nejčtenější autor fantasy, který se proslavil příběhy o hobitech:

J(ohn) R(onald) R(euel) Tolkien

3. 1. 1892 - 2. 9. 1973

Narodil se v jihoafrickém Bloemfonteinu, kde jeho otec pracoval jako bankovní úředník. Když mu byly tři roky, rodina se vrátila do Anglie a usadila se poblíž Birminghamu. Rodiče brzo zemřeli a osiřelého chlapce vychovávala teta a katolický duchovní. Ten si povšiml chlapcova výjimečného nadání pro jazyky a podporoval jej ve studiu. Ještě před nástupem na univerzitu v Oxfordu ovládal Tolkien devět jazyků. Techto schopností později využil při tvorbě jazyků a výrazů fantaskního světa Středozemě.

Za 1. světové války bojoval na frontě, byl několikrát raněn. Když po válce dokončil studia na univerzitě, stal se v letech 1918-20 spolutvůrcem renomovaného oxfordského slovníku angličtiny. Od r. 1925 byl profesorem starého anglického jazyka a literatury ma Oxfordu. V odborných kruzích vzbudil pozornost precizním Slovníkem střední angličtiny (1922). Jeho zásluhou se čtenáři seznámili s moderním překladem středověkého veršovaného rytířského románu Sir Galwain a Zelený rytíř.

Tolkien se v Oxfordu spřátelil se spisovatelem C. S. Lewisem a křesťanským autorem Charlesem Williamsem a spolu vytvořili literární skupinu, která později vešla ve známost pod jménem The Inklings. Při svých setkáních si členové skupiny předčítali svá díla a probírali první postřehy a připomínky. Tolkien tehdy sbíral materiál k trilogii Pán Prstenů. V té době byl již znám jako autor pohádkového příběhu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (1937). Tolkienova literární tvorba údajně začala okamžikem vzácného prozření, kdy na prázdný papír napsal bez souvislostí jedinou větu: "V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit." Hobit je nápaditý příběh o Bilbovi Pytlíkovi: ten se vydá na cesty, pomůže trpaslíkům získat zpět ztracený poklad, který si přivlastnil drak, a od tvora jménem Glum získá prsten, jenž kdysi patřil temnému vládci Sauronovi, ztělesněnému symbolu zla. V románu se poprvé setkáváme s milou společností hobitů "půlčíků" a se Středozemí, v níž kromě lidí žijí elfové, trpaslíci, skřeti a další tvorové.


Nečekaný úspěch románu povzbudil Tolkiena k další tvorbě. Celých 13 let psal s přestávkami více než tisícistránkový epos Pán Prstenů, který je dnes považován za nejklasičtější dílo žánru fantasy. Člení se do tří knih Společenstvo Prstenu (1954), Dvě Věže (1954) a Návrat Krále (1955) a má relativně prostý příběh. Bilbův synovec Frodo získá Sauronův Prsten s tím, aby jej zničil. Než se mu to však podařím je nucen se skupinou svých nejvěrnějších čelit různým protivenstvím. Kriticid odnes vytýkají příběhi jeho rozvláčnost, nevyvážený syžet a nedynamickou stavbu; čtenáři si v něm naopak oblíbili jeho detailní propracovanost a filosofický rámec, který je povýšen nad dějovou osnovu. Pán Prstenů se stejně jako např. Stepní vlk H. Hesseho stal v 60. letech tajným tipem mezi hippies.

Tolkien až do své smrti pracoval na knize Silmarillion, dílo však zkompletoval a r. 1977 vydal teprve jeho syn Christopher. Kniha je jakousi biblí Středozemě a se zálibou pro detail líčí mýty a legendy dávno zašlého světa. V cyklu Historie Středozemě vydal Christopher četné další rozpracované otcovy příběhy a náčrty. U nás z nich známe Nedokončené příběhy (1980) a první svazek Knihy ztracených pověstí (1983).

Některé z mnoha drobných Tolkienových příběhů vyšly česky ve výborech Pohádky a Příběhy z čarovné říše. Vydávány jsou rovněž texty, jež psal pro své děti, např. Dopisy Děda Mráze (1976).

Tolkien se dlouho bránil jakékoli adaptaci svých příběhů. Teprve r. 1961 souhlasil s rozhlasovou dramatizací a r. 1969 prodal filmová práva společnosti United Artists. Kreslený film Ralpha Bakshiho Pán Prstenů (1977) příliš nezaujal, zato velkolepá třídílná podívaná režiséra Petera Jacksona z let 2001-03, ztvárněná s tolkienovskou zálibou pro detail, se setkala s nadšeným ohlasem.

Within Temtation - Ice Queen

21. dubna 2009 v 18:26 | Ynka |  Songy a soundtracky
Velmi známá a velmi oblíbená písnička od Within Temptation, s energickou melodií a zajímavým textem o hrozbě v podobě Ledové královny...

(bohužel jsem nikde na mp3 a imeem.com nenašla celou nebo originální verzi této písničky - všude mají jen kousky, záznamy z koncertů, dema a remixy, a to my nechcem :o) - tak jsem nakonec musela zvolit youtube.com a tam jediné video bez křiku fanoušků byl její klip a jedno fantasy video, a vzhledem k tomu, že klip se mi nelíbí, tak jsem sem hodila to fantasy video, tak se nedivte, až to zapnete :o) nebo se na to nedívejte - taky možnost :o)) )

Within Temptation - Ice Queen:



Text:

When leaves have fallen
and skies turned into grey,
the night keeps on closing in on the day.
A nightingale sings his song of farewell.
You better hide for her freezing hell.

On cold wings she´s coming.
You better keep moving
for warmth, you´ll be longing.
Come on just feel it.
Don´t you see it?
You better believe it.

When she embraces,
your heart turns to stone.
She comes at night, when you are all alone.
And when she whispers,
your blood shall run cold.
You better hide before she finds you.

(2 x):

Whenever she is raging,
she takes all life away.
Haven´t you seen?
Haven´t you seen?
The ruins of our world.

She covers the earth with a breathtaking cloak.
The sun awakes and melts it away.
The world now opens its eyes and sees
the dawning of a new day.

On cold wings she´s coming.
You better keep moving
for warmth, you´ll be longing.
Come on just feel it.
Don´t you see it?
You better believe it.

(2 x):

Whenever she is raging,
she takes all life away.
Haven´t you seen?
Haven´t you seen?
The ruins of our world...

Bleskovka?

15. dubna 2009 v 0:01 | Ynka |  Deník & Aktuality
Ano, už opět otravuju s bleskovkou a hledáním slova, které by ji mohlo nahradit... :o) Trochu jsem přemýšlela a snažila se nějak pospojovat slabiky slov linta (rychlý) a maquetta (otázka) a vzniklo mi toto:

Tamaque, Linmaque, Linetta, Linquetta, Maque, Ettalin a Quettalin...

...mně osobně se z toho nejvíc líbí slova Linquetta a Quettalin

NEBO jsem se ještě zkoušela tak trochu prokousávat slovníkem elfštiny a narazila jsem na jedno zajímavé slovo - istya [istja], což znamená znalost, vědomost. Je to jen jedno slovo, a k tomu výstižné slovo -> nemusíme používat slovní spojení -> žádného elfa z toho netrefí -> docela ideální, nemyslíte? :o)

Navíc slovo istya je (asi) ženského rodu, proto bychom mohli místo ta bleskovka používat ta istya, což je taky dobré, aspoň by se to nepletlo...

Napište prosím do komentářů svůj názor, popřípadně vyberte slovo, které se vám nejvíc líbí, ještě popřípadněji napište jiné slovo...

...aneb - jak řekla Galadriel - doufejme, že mnoho elfů nemá internetové připojení...

Krásné dárečky a darčeky k Velikonocům! :o)

14. dubna 2009 v 12:42 | Ynka |  Soutěže a Quettalin
Omlouvám se, že to sem dávám až teď, ale jediný velikonoční de, kdy bych měla čas jít na počítač, bylo pondělí (včera) a to jsem celý den ležela, protože mi bylo špatně :o(

Každopádně moc a moc děkuju, udělaly jste mi radost, a přeju Vám (i když opožděně) Veselé Velikonoce! :o)

Darček od Eowyn a Arwen:

Dáreček od Galadriel:

Dáreček od Clarett:


Dáreček od Caddy:


DĚKUJU!!! :o)

Bílá sobota

11. dubna 2009 v 0:00 | Ynka |  Deník & Aktuality
Jak už název napovídá, je to den, kdy ležel Ježíš Krisus v hrobce omotaný bílým plátnem. Pořád ještě přetrvává doba smutku a rozjímání, kterou se snažíme ničím nerušit, každý z nás se může zřeknout zábavy a jiného podobného rozptylování.

V kostelech jsou ještě pořád obnažené oltáře a kříže zahaleny černým plátnem. Tento den již není půst od jídla, ale od masa ano.

Z důvodu nerušení tichosti se mše svatá nekoná ve dne, ale až v noci ze soboty na neděli. Slaví se při ní Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Je to nejslavnější mše za celý rok, neboť Velikonoce jsou z křesťanského hlediska nejdůležitějšími svátky v roce, a tato mše se musí sloužit v časovém rozmezí od západu slunce do východu slunce (v naší farnosti se většinou začíná ve 23:00).

Mše trvá skoro tři hodiny. Během ní se také vrátí zvony a varhany, kostel je opět vyzdoben a z křížů sejmuta plátna. Tuto mši doprovází mnoho rituálů, z nichž každý něco symbolizuje, a mše je opravdu krásná. Už se na ni moc těším ;o)

Velký pátek

10. dubna 2009 v 0:00 | Ynka |  Deník & Aktuality
Dnes si připomínáme mučení a ukřižování Ježíše Krista. Od včerejší zelenočtvrteční mše (jak už jsem psala) panuje doba smutku, tichosti a rozjímání, kdy se snažíme nerozptylovat jakoukoli zábavou a ve svém vlastním nitru prožíváme tuto tak bolestnou a tak důležitou událost.

Je dovoleno se 1x za den dosyta najíst, ale je přísný půst od masa.

Mše se koná v kostele, který je zbaven zbytečných ozdob a květin, oltáře jsou bez ubrusů a všechny kříže jsou zahaleny černým plátnem.



Pokud se chcete dozvědět více o událostech Velkého pátku před těmi necelými dvěmi tisícy lety, pak se můžete podívat na film Mela Gibsona Umučení Krista. Sama se ho pokusím dneska zkouknout (už druhý pokus), ale vzhledem k tomu, že to je film jen pro silnější nátury, tak nevím kam až se dodívám... :o) no uvidíme...

Zelený čtvrtek

9. dubna 2009 v 0:00 | Ynka |  Deník & Aktuality
Dnes je zelený čtvrtek, je to den, kdy si připomínáme poslední Večeři Ježíše Krista a jeho následné zatčení v Getsemanských zahradách, o které se postaral jeho zdrádce Jidáš Iškariotský.

Večer se slouží mše svatá, kostel je vyzdoben květinami tak, aby připomínal zahradu v Getsemanech. Při mši také "odletí zvony do Říma". Znamená to, že od té doby se nesmí nikde a ničím zvonit (nemyslí se tím jenom zvony, ale třeba i zvonkohra v okně, apod.). Aby byly zvony nějak nahrazeny, ráno v sedm hodin, v poledne a večer v sedm hodin chodí skupinky kluků s takzvanými řehtačkami/hrkačkami po ulicích a zvony tak zastupují.

Společně se zvony odletí také kostelní varhany, takže se následující mše konají bez doprovodu.

Po zelenočtvrteční mši začíná doba smutku, tichosti a rozjímání, proto se my křesťané v tento čas zbytečně nedíváme na televizi (přinejhorším na bibické filmy), nehrajeme hry, nečteme beletristickou literaturu a zábavné časopisy, a naše domy se neotřásají v základech kvůli decibelům právě poslouchaných metalových písní; zkrátka se věnujeme hlubokému a ničím nerušenému rozjímání...


Zpříjemnění dnešní angličtiny

7. dubna 2009 v 20:33 | Ynka |  Deník & Aktuality
Dneska nám naše p. profesorka na angličtinu (protože nás bylo ve skupině pět a půl) promítala fotky z Nového Zélandu... její syn tam totiž asi půl roku bydlel s kamarády. Českou republiku opouštěli někdy na podzim, takže na Nový Zéland přijeli přímo do rozkvetlého jara! A z té nádherné jarní přírody jsme viděli fotky... to byla krása... :o)

Nový Zéland je ve skutečnosti ještě krásnější, než jsem si myslela a než jsem mohla z kterékoli fotografie shlédnuté dřív poznat. Čistá, neposkvrněná, panenská příroda; obrovité stromy tvořící velkolepé pralesy; úžasné skalnaté útesy u moře; čistá, průzračná voda kamkoli se podíváte; a divoká zvířata, která se nebojí lidí (dokonce si na ně můžete sáhnout!)...

...a přátelští, spokojení lidé...

Nový Zéland je prostě nepopsatelně krásný...

Květná neděle

5. dubna 2009 v 9:08 | Ynka |  Deník & Aktuality
Právě dnes, Květnou nedělí, začíná svatý týden. Týden, který graduje Velkým pátkem, pokračuje Bílou sobotou, což je den očekávání a napětí, a vrcholí oslavou vzkříšení Ježí še Krista - Božím Hodem Velikonočním, nejslavnějším křesťanským svátkem v roce. Vy, křesťané, všechno znáte a víte, avšak vy, kteří nejste ve věcech víry zcela zběhlí a máte zájem se dozvědět více, můžete prožívat svatý týden a největší křesťanské svátky s námi... začněmě dneškem:

Květná neděle připomíná příjezd Ježíše Krista do Jerusaléma, kde ho všechny davy vítaly a na počest házeli pod nohy jeho osla, na kterém jel, mladé ratolesti (větvičky, ne svoje děti, prosím vás... :o) ). A jako symbol, který znázorňuje již zminěné ratolesti, si do kostela každý přinese "kočičky" (opět větvičky), které se při mši světí.

Vy nekřesťané, kteří se do kostela nechystáte, si můžete větvičku kočiček dát třeba do vázy a tím si slavnou událost připomenout alespoň doma... brzy zjistíte, že slavení symbolikou má nezapomenutelné kouzlo... :o)

(obrázek kočiček):