Poutníče, kdos vstoupil ke mně, 
buď vítán vřele ze srdce,
leč neznám Tvoji milou tvář.
Co zde jest, napsáno Tobě,
věz: úsměv zjasní mé líce,
když zanecháš tu komentář! :D

Duben 2007

Pár Pařmenů - soundtracky

30. dubna 2007 v 11:10 | Ynka |  Pár Pařmenů
Benny Benassi - Statisfaction
na Bimbově 111. technopárty
Afroman - Because I got high
když Friotol přiběhne za Šmajdalfem, který přemýšlí v Bimbově noře
Bombfunk Mc´s - Freestyler
"Bafiky baf! Nesežrals ho?"
Red Hot Chilli Peppers - Can´t stop
Fritol a Slim se vydávají do Naadoru
Šmoulí olympiáda - Šmoula-la-la
Šmajdalf a Smradupán se rvou
The Beatles - Tell me why
"V dálce slyším bigbít. Tlaková vlna! Bacha!"
James Bond Theme
choboti vchází do Pajzlu u Šílený Krávy
Star Wars Theme
BigBíťáci vtrhnou do Kůrky
Šmoulové - Makarony
Smradupánovi došlo helium -> vředi kácí stromy
Scooter - Fire!
choboti versus BigBíťáci
TaTu - Nas Nie Dogoniat
Karmen s Fritolem jedou na koni do Rohlenky
Enya - Adiemus
Rohlenka
Support Lesbians - Fisherman´s Friend (Remix)
na Radě v Rohlence
Rollings Stones - Jumbing Jack Flash
"Rolling Stones maj zase turné!"
The Matrix soundtrack - Spy Break
boj před Romií
Mission Impossible Theme
útěk před Bramborgem
Celine Dion - My Heart Will Go On
"Bude se mi stýskat po špičatém klobouku..."
Srpen - Zem
"Rozhodl jsem se, že chci být pračkou..."
The Simpsons Theme
Společenstvo pluje v loďkách po řece
The Matrix soundtrack - Wake Up
bitva Paragon a spol. versus vředi
Afric Simone - Ramaya
závěrečné titulky

Reklamní slogan

18. dubna 2007 v 17:01 | Ynka |  Funny
Úkol z dnešní hodiny občanky zní: vymyslet reklamní slogan na kterýkoli (smyšlený) výrobek kteréhokoli druhu. Já a moje "sousedka" Peťa jsme vymyslely reklamu na ovocné nápoje... :
Přepadla Vás někdy chuť vrátit se do dětských let? Vášnivě milujete čerstvé ovoce, barviva a emulgátory? Potom si určitě zamilujete naše ovocné nápoje OvNáJOM s rozmixovanými kousky ovoce. V určité koncentraci s cukrem může vytvořit výbušnou směs - doporučujeme dohled dospělé osoby.
Milujete mléko? Pak jsou pro Vás obzvlášť vhodné OvNáJOM mléčné, které neobsahují vůbec žádné mléko. Jsou vhodné i pro kojence. Doporučujeme dohled dospělé osoby, možnost ucpání dýchacích cest.
OvNáJOM - ovocné nápoje jako od maminky
:o)

Kterak Boromir Prsten dostal

15. dubna 2007 v 19:47 | Ynka |  Blbinky
Autor: neznámý
U lavice cosi stálo,
s Prstenem si broukalo.
"Bodejž jsi jen trochu málo,
ty hobitče makalo!
V poledne, v tom okamžení,
Aragorn jde z roboty,
a mně stydne u vaření,
pro tebe, ty Frodo, ty!
Mlč! Hle husar a kočárek.
Hrej si - tu máš Žihadlo!"
Než-li Arwen dořekla to,
na podlahu dopadlo.
A zas do hrozného křiku.
"I bodejž tě Sauron sám!
Že na tebe, nezbedníku,
Boromira zavolám?
Pojď si proň, ty Boromire,
pojď, vem si ho, zlostníka!"
A hle, tu kdos u Dna Pytle
dveře zlehka odmyká.
Malá, bledá, oči divé,
podeštítem osoba.
Mručí, chrochtá, funí, plive,
vichřici se podobá!
"Dej sem Prsten! Kriste Pane,
dejž mé duši klid a mír!"
Div, že smrt ji neodvane,
stojí tady Boromir!
Ke stolu se plíží tiše,
muž z Gondoru jako stín,
Arwen hrůzou sotva dýše,
Froda chopíc na svůj klín.
Již vztahuje k němu ruku,
Arwen tisknouc ramena,
"Pro Gandalfovu drahou muku!" -
padá smyslů zbavená.
Tu slyš:
Jedna - druhá - třetí,
K obědu je právě čas.
Klika cvakla, dvéře letí,
Aragorn jde domů zas.
Ve mdlobách tu Arwen leží,
Frodo u ní schoulený,
oba dva je vzkřísil stěží,
ale Prsten - ztacený!

Něco o mně...

13. dubna 2007 v 19:38 | Ynka |  Adminka Ynka
Jmenuji se Mariana alias Mia, bydlím v malé krásné klidné vesničce Dobrá Voda, okres Žďár nad Sázavou. Mám bezva rodiče, tři sourozence (dvě sestry a bratra, já jsem v pořadí třetí) a krááásnýho králíčka Vilíka.

Jsem optimista (řada lidí si pod pojmem optimismus představí naivitu, ale optimismus znamená dívat se na svět z té lepší stránky) a pořád se směju. Jsem věčně v pohodě a rozhodí mě máloco.

Extrovert nebo introvert? Jak kdy. Ve společnosti svých přátel jsem extrovert a nechávám "svítit" svůj smysl pro humor :o), ale ve společnosti, kde mi to nesedí se uzavřu do sebe a s těmi lidmi nekomunikuju (samozřejmě pokud se mě někdo na něco zeptá, tak odpovím, ale že bych třeba sama nahodila téma... ne-e...) - typické chování introverta. Společnost lidí ani nijak zvlášť nevyhledávám, vystačím si s vlastními myšlenkami a někdy i potřebuju být chvíli sama.

Vznik jména Ynka:

Nooooo, to je na dlouhou historii... :o) Když jsem byla malá, doma mi říkali Márinka (a ještě teď mi tak někdy řeknou :o)) a mamka plánovala, že až budu velká, tak nebudu Márinka, ale zkráceně Inka (Stejně jsem Mia, ale to do toho teď nepleťme...). Když jsem si zakládala e-mail, přemýšlela jsem o názvu (nechtěla jsem do něj dávat své jméno) a protože mám strašně ráda kočičky, tak jsem si vzpoměla na kočičí jméno Yorika, které se mi mooc líbí a až budu nějakou čičinku mít, tak ji tak pojmenuju :o). Zkusila jsem tedy Yorika@seznam.cz, jenže to už někdo měl... he, to si teda dovoluje hodně... :o). Tak jsem přemýšlela a přemýšlela, až mě napadlo za Yorika dosadit Inka. Tak jsem dosadila - vzniklo Yorika.Inka@seznam.cz. Jenže protože jsem pěkně praštěná, po chvíli uvažování jsem Inka přepsala na Ynka... Při zakládání tohoto blogu jsem si na to samozřejmě vzpomněla a pojmenovala ho Ynka - Fun... (pokud neumíte anglicky, "fun" znamená zábava)

Žebříčky:

znamení zvěrokruhu: Rak (planeta: Měsíc, živel: Voda)

oblíbené barvy: modrá, zelená, fialová, černá, bílá

neoblíbené barvy: křiklavá růžová, červená

oblíbené filmy: Pán Prstenů, Titanic, Piráti z Karibiku, Lovci pokladů, Blood+

nejoblíbenější film: Pán Prstenů (jsem zažranec :o))

oblíbené jídlo: čokoláda :o) (jsem závislák)

neoblíbené jídlo: dršťky, rajská, kečup, játra

nejoblíbenější zmrzlina: pistáciová

nejméně oblíbená zmrzlina: mám ráda všechny, ale asi čokoládová...

nejoblíbenější činnost: poslouchání hudby, hra na klavír, flétnu a kytaru, paření hry The Lord of the Rings: The Battle for Middle - Earth (I, II a The Rise of Witch-King), četba, kreslení, tanec

nejméně oblíbená činnost: učení, ale nikdo to holt za mě neudělá... :o(

nejoblíbenější sporty: plavání (nejvíc), badminton, softbal, stolní tenis, volejbal

nejoblíbenější skupina: The Corrs, Roxette, Nightwish, Morning Musume

nejoblíbenější zpěvák: Enya, Celine Dion

co "miluju" :o): hudba, příroda, voda, zvířátka, legrace

co nesnáším: když se mi někdo hrabe ve věcech a podrazáky

nejlepší přítel: Jingle

největší nepřítel: nuda

Pozn.: Kdyby vám v žebříčcích něco chybělo, napiště do komentářů co a já to tam dopíšu... :o)

Můj životopis :o)

13. dubna 2007 v 19:37 | Ynka |  Adminka Ynka
17. července 1993 - udělala jsem největší chybu svého života - narodila jsem se. Ve chvíli, kdy mě pohltila zemská atmosféra, když jsem poprvé uviděla svět a když jsem se poprvé nadechla (a to jenom proto, abych zaprotestovala (jenže jsem zjistila, že neumím mluvit)) mi došlo, že 9 měsíců rostu v příšerným prostředí abych se dostala do ještě příšernějšího prostředí. Že já vůbec lezla ven...
Při pohledu na mě, jak se v posledním záchvatu pudu sebezáchovy zoufale držím pupeční šňůry a nechci se pustit, porodník předpověděl, že ze mě nejspíš bude horolezec. Možná, pokud se toho vůbec v tak strašných podmínkách dožiju... Navíc mám dva příšerné starší sourozence, keří mě pořád někde tahají. Jak kdybych byla jejich nová hračka... Už teď mám všeho po krk. Že já vůbec lezla ven...
29. února 1996 - no super!!! Tak k těm dvoum příšerným sourozencům přibyl ještě další! Malá uřvaná ségra! Se divím, že vůbec lezla ven. Aspoň, že ta mě tahat nebude. Ale už nejsem nejmladší, ach jo. Stejně se divím, že jsem na tom světě vydržela dva roky a půl. A mám moc ráda výšky. Nejradši mám vrcholy vysokých žebříků (i když z toho můj děda vždycky málem dostane infarkt, když mě vidí). Možná, že ten porodník nekecal...
1. září 1997 - můj první den ve školce se vydařil - mají tam skvělý hračky, paní učitelky jsou moc hodný a děcka nejsou drzý. Aspoň zatím...
Další den:
Tak s těmi učitelkami jsem se spletla. Teda částečně - ta jedna je sice hodná, ale ta druhá...přísná, nepříjemná a jde z ní strach. A pořád jenom řve... Myslím, že si to s tou školkou přece jenom rozmyslím a nastoupím až bude paní učitelka po smrti. A děcka se taky nějak vybarvily, když nejsou pod dozorem svých rodičů...každej si na mě dovoluje. Možná proto, že jsem tady nová. Jenže jelikož jsem už odmala melancholik a jsem strašně citlivá, tak nedokážu nikomu říct půl slova, takže mi asi nejspíš nezbyde nic jinýho, než že budu tajně doufat, že mě přestanou otravovat. Ale je divný, že si rozumím víc s klukama než s holkama. Možná proto, že jsou na mě hodní a berou mě mezi sebe. To holky jsou strašný fifleny - rozmazlený, nafoukaný a drzý? - jo, to bude asi ten správnej výraz, i když drzý jak na koho...před učitelkama jsou hotoví andílci. Nesnáším přetvářky...
1. září 1999 - můj první den ve škole. Už jsem nemohla dospat. Moc jsem se těšila. A právem. Ta škola je tak krááásná!!!! Paní učitelka je moc hodná (doufám, že jsem se zase nesekla...), všechno nám vysvětlila (teda spíš rodičům) a má moc milej úsměv. Třída je pěkná, taková útulná. Máme krásný lavice, výzdobu, vlastně celkové zařízení. Moc se mi tam líbí. Asi se tam nastěhuju...
Druhý den:
Zase drzý děcka. Bohužel jsem pořád melancholik. A navíc (jelikož jsem dostala rozum) se začínám panicky bát výšek, z čehož vyplývá - zastřelit porodníka...
1. září 2002 - zase v nové škole. Protože u nás v Dobré Vodě je škola jen do třetí třídy, pak se musí dojíždět do Křižanova. A teď právě nastal můj čtvrtý rok ve škole (musím podotknout, že mě to pořád ještě baví), tak jsem taky musela do Křižanova. Čtvrtá třída je rozdělená (jako všechny třídy) na A a B. Mě zařadili do B stejně jako mou jedinou spolužačku z Dobré Vody (jedinou spolužačku našeho ročníku - bylo nás 7) a kluky - se kterými jsem si tak skvěle rozuměla - dali do A. BÉÉÉ!!!!!!!!! Naše paní učitelka třídní je moc hodná (alespoň se mi to tak zdá, jenže jelikož jsem se s tou minulou nesekla, tak bych tentokrát taky mohla mít pravdu). Ve škole se mi líbí, ale není tak hezká jako škola v Dobré Vodě.
Druhý den:
Bohužel jsou tu taky drzý děcka. A mnohem oprsklejší než v Dobré Vodě...a já jsem pořád melancholik. A taky něco mleli o dalším rozdělení čtvrté třídy, protože v A je děcek 33 a u nás v B je jich 32, což je docela dost a ve třídách se mačkáme. No nic, uvidí se, co se bude dít.
1. září 2003 - první školní den pátého roku. K rozdělení opravdu došlo, místo dvou tříd po 30ti jsou tři třídy po 20ti - A, B a C. Mě zařadili do C a moje spolužáky kluky z Dobré Vody taky, tak jsme se přece jen nakonec shledali :o). A i celkově si myslím, že do C vybrali nejlepší lidi (povahově) jak z A tak i z B, což má za výsledek, že jsme výborný kolektiv, pomáháme si a držíme za jeden provaz. A paní učitelka třídní je ještě hodnější než byla paní učitelka ve čtvrté třídě. Asi jí dám památník...
Následující dny:
Začínám asi dospívat. Přestávám být melancholik a je ze mě realista. Dokážu ony drzý děcka stírat a to velmi dobře. Jsem ráda, že nejsem melancholik!!! Ale citlivá jsem pořád.
19. dubna 2003 - Přijímačky!!! Podala jsem přihlášku na Gymnázium ve Velkém Meziříčí a dnes mě čekají přijímačky. Jestli se nedostanu, tak se v podstatě nic neděje, vrátím se na základku, ale já bych se chtěla dostat... no, budu se muset snažit.
20. dubna 2003 - JO!!!!!!!!!!!!!!! Dostala jsem se! Už teď se těším na šestou třídu, kterou prožiju na gymplu (abych tak pravdu řekla, škola už mě moc nebaví, narozdíl od čtvrté třídy, kdy jsem do školy chodila ráda...to bude asi tím psychickým dospíváním :o)), jediné, co mi tak trochu vadí, je opustit náš kolektiv...
1. září 2004 - první školní den na gymnáziu. Moc hezká škola a i spolužáci jsou tu jiní. Je vidět, že jsou inteligentnější než jejich vrstevníci a to se týče nejen zájmů, ale i chování. Náš profesor třídní (konečně taky nějakej chlap...) je taky v pohodě a vypadá to, že bude hodnej. Tak snad bude všechno fajn...
27. září 2006, 12:16 - historicky významné datum. Založila jsem tento blog.
A tady končí můj životopis (aspoň prozatím). Teď chodím do kvinty (neboli do prváku) a všechno je super, a ve třídě máme ještě lepší kolektiv než v páté třídě v Céčku. Z realisty se stal optimista, s čímž souvisí i věčně dobrá nálada a pohled na svět z té lepší stránky, takže se mám opravdu fajn (jak jsem si to přála)...


Vzkaz pro mě

13. dubna 2007 v 18:30 | Ynka |  Adminka Ynka
Pokud vám na mém blogu něco chybí, máte nějaký dotaz, připomínku, nebo třeba pochvalu :o), můžete mi napsat! Stačí jen kliknout zde a napsat svůj vzkaz...

Jste ve stresu? Pijte Rajec!

11. dubna 2007 v 18:11 | Ynka |  Vše, co se nevešlo jinam
Zdroj: časopis Moje zdraví
Na přípravu bylinkových čajů si mnozí lidé nepotrpí, protože je buď nechtějí shánět, nebo považují jejich přípravu za pracnou. Jejich účinek však bývá pro organismus velmi blahodárný. V tom případě je pak ideální, pokud se bylinky ocitají i v nápojích, které se těší široké oblibě. Rajec si pro svou balenou pramenitou vodu vybral mateřídoušku a meduňku.
Matřídouška posiluje obranyschopnost, působí protizánětlivě a celkově velmi zklidňuje, doporučuje se při léčbě bakteriálních a virových obtíží. Meduňka harmonizuje a povzbuzuje psychiku, tlumí bolesti hlavy a snižuje psychické napětí. Ocení ji konzumenti pracující ve stresujícím prostředí. Nápoje mají snížený obsah cukru.

Dopis z tábora

4. dubna 2007 v 18:19 | Ynka |  Funny
!!!NEKOPÍROVAT!!!
Autor: Káťa Karmazínová (moje spolužačka)
Ahoj mami! Náš skautský vedoucí povídal, abysme napsali rodičům, jestli jste jako viděli ty záplavy v telce a máte o nás strach. My jsme všichni v pořádku. Jen nám to odplavilo jeden stan a dva spacáky. Naštěstí se nikdo z nás neutopil, neboť jsme právě byli na horách a hledali jsme Jožu.Prosím tě, zavolej Jožově mámě a řekni jí, že je Jožo v pořádku. Teď nemůže psát, protože má ruku v sádře.Taky bylo super, jak jsme jezdili v záchranářském džípu. Ale Jožu bysme v té tmě asi nikdy nenašli, kdyby nebylo těch blesků. Náš skautský vedoucí se na Jožu hněval, protože šel na túru sám a nikomu nic neřekl. Jožo tvrdí, že to řekl, ale bylo to zrovna v době toho požáru, takže ho nikdo neslyšel. Ostatně, víš, že když naliješ benzín do ohně, že to vybouchne? Mokré dřevo nechtělo vůbec hořet, zato chytil jeden z našich stanů a taky některé naše věci. Honza teď vypadá trochu divně, ale to jen dokud mu nenarostou znovu vlasy. Vrátíme se v sobotu, teda jestli se našemu vedoucímu podaří opravit auto.Ta bouračka taky nebyla jeho chyba. Když jsme odjížděli, brzdy byly ještě v pořádku.Vedoucí povídal, že ale máme očekávat, že se na takovým starým autě určitě něco pokazí. Asi proto mu ho nikde nechtěli pojistit. Ale my si myslíme, že je to skvělé auto. Našemu vedoucímu vůbec nevadilo, že jsme mu ho zašpinili a když bylo vedro, vozili jsme se na zadním nárazníku. Úplně nejlepší je, když se v takovým autě vozí deset lidí. Vedoucí nám také dovolil, aby jsme šoférovali a ti, co už se nevešli do auta, byli v přívěsu. Tak jsme jezdili, dokavaď nám to policajt nezakázal. Náš vedoucí je fakt super chlapík. Ted učí řídit Tomáše. Ale už ho nechává jezdit jen na horských cestách, kde není provoz, ale jen náklaďáky, co vozí dřevo. Včera jsem nad Davidem vyhrál oběd, protože jsme se vsadili jestli Joška po tom žihadle upadne do bezvědomí nebo ne. Joška tvrdil, že je to jen vosa a já říkal, že je to sršeň a vyhrál jsem! Vedoucí se na nás ale trochu zlobil, že jsme měli Jošku odvézt k doktorovi hned a nečekat až omdlí. Ale zase nás pochválil, jaký jsme udělali skvělý nosítka ze dřeva a že jsme se nesázeli o peníze. To ale ani nešlo, protože jsme se ze všech našich peněz složili pokutu pro toho policajta. Dnes ráno všichni kluci skákali ze skal do jezera a potom měli jezero přeplavat. Ale protože já neumím plavat a Míša se bál, že se utopí, tak nám vedoucí dal kanoe. V jezeře ještě plavalo dřevo, co tam naplavily ty povodně. Vedoucí nám ani nedal záchranné vesty, ale nechtěli jsme ho otravovat, protože opravoval auto. Víš co? Všichni jsme dostali odznak za kurz první pomoci. To bylo, když se David potápěl v jezeře a pořezal si ruku. A kromě toho, já a Vláďa jsme dostali vyrážku. Náš vedoucí povídal, že to je asi otrava z toho zkaženého kuřete. On povídal, že takovou podobnou vyrážku dostal ze stravy ve vězení. Já jsem rád, že se odtamtud dostal a stal se naším skautským vedoucím. Povídal, že za ten čas, co tam byl, zjistil, jak se stát lepším. Teď už, ale musím jít. Jdeme do města poslat pohledy a koupit náboje.

Manželský rozhovor

1. dubna 2007 v 16:06 | Ynka |  Funny
V pátek jsme v hodině slohu měli za úkol (protože jsme probírali rozhovor) ve dvojicích napsat rozhovor a užít v něm přídavná jména, která jsme měli v nabídce (např.: výhružný, pyšný, neoblomný, rozzuřený, citlivý, dobrosrdečný, beznadějný... atd.). Já a moje kamarádka a "sousedka" Peťa jsme si vybraly zoufalý, krutý, pyšný, beznadějný, a vymyslely jsme "Manželský rozhovor..."
Manžel: "Proč si balíš ty kufry? Neodcházej ode mě! Neopouštěj mě, má lásko."
Manželka: "Já nikam neodcházím. To jsou tvoje kufry!"
Manžel: "Proč mě vyhazuješ? Já tě přece miluju a nic špatnýho jsem neudělal."
Manželka: "Utrácíš, nikdy nic nekoupíš a vždycky vyžereš celou ledničku! Já jsem nezaměstnaná a nemám to z čeho platit."
Manžel: "Já za to nemůžu, že mám hlad. Můžu ti s nákupem pomoct!"
Manželka: "Nemusíš se namáhat. Pomáhá mi jeden bezdomovec. Takový pohledný muž! A ty jsi stejně věčně po hospodách!"
Manžel: "Ale já tě přece miluju... víc než fotbal!
Manželka: "Ale míň než pivo. Ten mladý bezdomovec vůbec nepije... jenom vodu z kašny!"
Manžel: "Nevyhazuj mě! Jsem zoufalý a pořád tě miluju!
Manželka: "Seš ubohej... máš smůlu."
:o)