Poutníče, kdos vstoupil ke mně, 
buď vítán vřele ze srdce,
leč neznám Tvoji milou tvář.
Co zde jest, napsáno Tobě,
věz: úsměv zjasní mé líce,
když zanecháš tu komentář! :D

Březen 2007

Kurz první pomoci

26. března 2007 v 18:12 | Ynka |  Deník & Aktuality
Dneska jsme ve škole měli kurz první pomoci. Byla to už druhá část, první jsme měli minulý týden ve středu. Spíš bych asi měla napsat "mí spolužáci měli...", protože já jsem byla celý týden nemocná a pěkně jsem se flákala :o). Nicméně jsem se na tu dnešní přednášku docela těšila, protože jsem věděla, že by se mi to mohlo hodit, až se zase někde přerazím na schodech... ale taky jsem se netěšila, protože v tu středu byla teorie a teď měla být praxe, takže mi bylo úplně jasný, že budu za debila, když jsem nebyla na teorii... Naštěstí to instruktorka všechno zopakovala, tak jsem za debila nebyla, i když - kdoví :o). Trénovali jsme umělý dýchání a masírování srdce na figuríně jménem Andulka. Když jsem přišla na řadu já, dostala jsem záchvat smíchu, protože představa, že budu muset slintat figurínu celou růžovou od dezinfekce, mě porazila. Ale zvládla jsem to a ještě jsem dostala pochvalu, že jsem šikulka (to se teda divím...), i když jsem si stoprocentně jistá, že kdybych měla ve skutečnosti někoho křísit na chodníku, tak bych vůbec nevěděla, co mám dělat a chudák postižený by mi exnul pod rukama... Tak doufám, že nikdy nikoho křísit nebudu (maximálně tak figurínu Andulu) a děkuji paní instruktorce za snahu nacpat mi něco do mojí hlavy inteligence brouka Pytlíka, ale musím ji vyvést z růžového přesvědčení, že jsem si z přednášky něco odnesla, jelikož už teď jsem si nemohla vzpomenout, jak dostat ségru do "stabilizovaný polohy"...

Něco z historie...

23. března 2007 v 20:13 | Ynka |  Titanic
I když se to nezdá, tohle všechno jsem psala z vlastní hlavy. Já se totiž o Titanic zajímám - to se možná taky nezdá...
Ředitel společnosti White Star Line - Joseph Bruce Ismay dostal nápad, že postaví nejlepší a největší lodě na světě. Dohromady chtěl postavil tři: Olympic, Titanic a Britanic. Když pracoval na návrzích první z nich - Olympiku, navrhl ji větší než bylo u lodí zvykem, vylepšil u ní techniku a přepych v kajutách. Olympikovy první plavby se sám účastnil. Pozoroval nedostatky a zkoumal, co by se ještě dalo vylepšit. Chtěl, aby se tyto nedostatky na Titaniku neobjevily.
Poté Ismay začal s návrhem druhé lodi - Titaniku. Navrhl ho ještě větší než byl Olympic (který sklízel obdiv pasažérů) a všechny nedostatky, které zpozoroval na Olympiku odstranil a vduchu měl představu Titaniku jako největší, nejkrásnější, nejluxusnější, nejdokonelejší a nejrychlejší lodi na světě. V roce 1902 začal stavba Titaniku. Zodpovědný stavitel byl Thomas Andrews. Titanic byl 269 m dlouhý a 28 m široký a jeho výška dosahovala výšky 11ti poschoďové budovy. Titanic měl 169 topenišť a 29 kotlů.
Když byla stavba Titaniku dokončena, už o něm věděl téměř celý svět. Lidé si kupovaly lístky na plavbu Titanikem do Ameriky. Na Titaniku byly celkem tři třídy:
1. První třída - lístky do první třídy si kupovali jen opravdoví boháči, protože takový lístek stál v přepočtu 6 000 000 Kč. První třída byla komfortně zařízená a každý pasažér první třídy míval více pokojů, někteří si dokonce připlatili a pronajali si vlastní tzv. promenádní palubu. Pasažéři první třídy měli přístup do druhé i do třetí třídy
2. Druhá třída - druhá třída byla standard (dalo by se říct, že trochu nadstardand...). Cestující druhé třídy měli přístup do třetí třídy, ale do první nesměli
3. Třetí třída - o třetí třídě se moc chvalně nemluvilo (pokud se o ní někde mluvilo - lidé se tomu tématu většinou vyhýbali), protože její pasažéři byli většinou emigranti. Prostory třetí třídy byly v podpalubí, ale třetí třídě ještě patřila nejspodnější paluba (ta - dalo by se říct - největší). Lístek do třetí třídy stál v přepočtu 300 Kč (s porovnáním s první třídou, že...). Cestujících třetí třídy bylo přes polovinu celkového počtu všech cestujících (kterých mimochodem bylo 2 222) a tvořili hlavní část tučného zisku White Star Line. Cestujících třetí třídy bylo sice nejvíc, ale zabírali nejmenší prostor. Také nesměli ani do první ani do druhé třídy
10. dubna 1912 se v přístavu Southampton sešly tisíce lidí: cestující a jejich přátelé, kteří se přišli rozloučit a taky hromada lidí, kteří se přišli podívat na vyplutí Titaniku. Kapitánem Titaniku byl Edward John Smith a plavba Titaniku měla být jeho poslední plavba, pak měl odejít do penze. Plavby se účastnil i sám Ismay a Andrews. Titanic plul ze Southamptonu do Cherburgu (přístav ve Francii), pak do Queenstownu (přístav v Irsku) a další zastávka (konečná) měla být v New Yorku.
Cestující byli ohromeni luxusem lodi (dokonce i ti ve třetí třídě) a říkali, jak Titanic neuvěřitelně plynule pluje. Většina z nich měla pocit, jako by ani nebyli na lodi, ale v nějakém přepychovém hotelu. Cestovat Titanikem muselo být opravdu super... :o)
Jenže Ismayovi to nestačilo. Chtěl svět uchvátit (i když už uchvácen byl) rychlostí lodi. Nařídil proto Smithovi, aby zvýšil rychlost. Smith protestoval, ale Ismay byl jeho nadřízený...
Ráno 14. dubna 1912 Titanic dostal telegramy od lodí, které byly poblíž, že se v této oblasti vyskytují ledovce. Titanic ale nezpomalil...
V noci 14. dubna 1912, kdy ostatní lodě zastavovaly na noc kvůli ledovcům, se Titanic řítil (na svou velikost) neobvyklou rychlostí. Navíc tu noc byla velká tma, na duben nezvyklá zima a navíc bylo bezvětří, tudíž bylo mnohem těžší spatřit ledovce, protože do nich nenarážely vlny. A taky proto, že hlídky neměly dalekohledy...
Když hlídky obří ledovec uviděly, byl necelou míli od nich. Zastavit rozjetou loď bylo nemožné. Navíc měl Titanic jen tři lodní šrouby, což se považovalo za pokrok, protože mnohem menší lodě měly lodní šrouby čtyři. Přitom hlavně toto mohlo za srážku Titaniku s ledovcem.
Když hlídky uviděly ledovec, Murdoch - důstojník, který měl zrovna službu (možná by stálo za zmínku, že byl první důstojník) - rozkázal otočit Titanic doleva (ledovec byl totiž vpravo). Jenže protože měl Titanic jen tři lodní šrouby, loď byla neohrabaná a ve změnách směrů pomalá. Titanic se hrozivě rychle blížil k ledovci a vůbec se neobracel doleva. Murdoch zařadil zpětný chod, protože si myslel, že tím loď zpomalí, jenže než se začaly šrouby otáčet na druhou stranu a stejně byl Titanic tak rozjetý, že i přes snahu šroubů se pořád řítil vpřed. A vtom to přišlo. Náraz. Titanic narazil pravobokem do ledovce. Ledovec ho začal okamžitě párat jako hadrovou panenku. Murdochovi došlo, že ledovec by Titanic rozpáral úplně, proto nechal obrátit doprava. Nakonec se Titanic od ledovce odtrhl, ale na pravoboku měl 90 m dlouhou díru. Smith, kterého náraz vzbudil (jako většinu cestujících) a který připochodoval na můstek, přikázal zavřít vodotěsné dveře.
(pozn.: To, že se říkalo, že Titanic je nepotopitelný, byla sice reklama, ale z pohledu lidí a z pohledu White Star Line pravdivá. Titanic měl zabudované již zmíněné vodotěsné přepážky. Proto když se voda dostane např. do tří komor, zavřou se vodotěsné přepážky a Titanic bude moct plout spokojeně dál. Jenže to nebylo domyšlené - přepážky dosahovaly pouze po určitou palubu (myslím, že palubu E) a pokud by voda dosáhla výšky přepážky, přetekla by ji a rozlévala se dál. Ale Titanic neměl protržené pouze tři komory, ale pět a mohl plout maximálně se čtyřmi zatopenými komorami...)
Když posádce - včetně Ismeye- došlo, že ať udělají cokoli, Titanic se potopí, dali příkazy cestujícím, aby se shromáždili u záchraných člunů (cestující první třídy měli přednost - třetí třídu zatím drželi dole za mřížemi). Na Titaniku mělo být asi 60 člunů, jenže aby paluba nebyla plná, počet člunů na palubě Titaniku se snížil na 16. Taky na co čluny, když je to nepotopitelná loď, že...
Zatímco telegrafisté volali o pomoc lodě poblíž (odpověděla Carpathia, která mohla připlout nejdřív za čtyři hodiny; Californian (další loď), která byla od Titaniku nejblíž, si ho ani nevšimla...), ženy a děti nasedaly na čluny. Cestujícím začínalo docházet, že se loď potopí a začínali panikařit. Neuměli totiž plavat, voda byla ledová a čluny měly vystačit maximálně pro polovinu cestujících, ale to ani nevystačily, když čluny pro šedesát lidí plnili po dvaceti...
Postup potopení Titaniku:
Příď Titaniku, ztěžklá vodou, zajížděla pod hladinu. Záď se zvedala z vody. Protože záď, která teď byla vysoko nad hladinou, vážila 20 000 - 30 000 tun, trup takový tlak nemohl vydržet a rozlomil se. Záď spadla zpátky do vody (a zabila hromadu lidí, kteří pod ni mezitím naplavali...). Jenže protože ve spodu trupu byly příď a záď stále spojeny, příď jak se potápěla, táhla záď za sebou do svislé polohy. Pak se obě poloviny od sebe oddělily. Příď klesala na dno oceánu a záď byla stále ve svislé poloze a nabírala vodu. Pak se taky potopila.
Ve vodě bylo (zaokrouhleno) 1500 lidí, kteří měli záchrané vesty (aspoň většina), takže se netopili, ale pomalu umrzávali. Většina lidí ale nezemřela utonutím nebo umrznutím. Většina se udusila, protože v ledové vodě (jak určitě víte) se nedá dýchat... Ve člunech bylo (zaokrouhleno) 700 lidí (včetně Ismaye, který zavinil celou katastrofu a pak si sprostě sedl do člunu na místo důstojníka - v každém člunu byl člen posádky, který měl ve člunu dozor; kapitán Smith hrdinsky zemřel na Titaniku a ani se nesnažil utéct a navíc - jak taky určitě víte - kapitán opouští loď poslední (nebo i letadlo, to je jedno), které Carpathia zachránila a kteří viděli těch 1500 lidí umírat a slyšeli je křičet a dosmrti je ten křik doprovázel. Ve snech viděli topící se lidi...
Spekulace:
Spekuluje se o tom, zda se kapitán Smith řídil správnými pokyny. Někteří si mysleli, že kdyby Smith nechal přepážky otevřené, voda by se rozlévala stejnoměrně a loď by tak možná vydržela déle nad hladinou. Pravdu odhalil až nedávno provedený pokus. Vědci, kteří pokus prováděli měli napodobeninu Titaniku s přepážkami. Pokus prováděli v bazénu a pečlivě měřili čas, pozorovali reakce napodobeniny a počítaly kilometry ujeté Carpathií.
Voda se sice rozlévala rovnoměrně, ale pak se napodobenina převrátila na bok a začala se potápět. Pokus dokázal, že kapitán Smith se opravdu řídil správnými pokyny. Kdyby totiž nechal přepážky otevřené, Titanic by se potopil o celých 20 minut dříve, tutdíž by (pro lidi ve člunech) Carpathia připlula o 20 minut déle. Navíc tím kapitán Smith zabránil ještě větší panice, která by vznikla důsledkem převrácení Titaniku na bok...
Tak to vypadá, když někdo přečte hodně knih o Titaniku a dívá se na dokumenty...
:o)

Něco o filmu...

22. března 2007 v 19:21 | Ynka |  Titanic
Titanic je - v zařazení - romantické drama, které jste už určitě viděli a pokud ne, tak doporučuju, protože je to moc krásný film, který získal 11 Oscarů a ocenění Nejlepší film roku. Spolu s filmy Pán Prstenů: Návrat krále a Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže se řadí mezi filmy, které v historii vydělaly nejvíc peněz.
K ději:
Brock Lovett se svou posádkou hledá legendární diamant Srdce Oceánu, a podle faktů by měl být na palubě již potopeného Titaniku. Tak se Brock ponorkou vydává necelé čtyři kilometry pod hladinu oceánu k vraku Titaniku. Najdou zelený seif a v domění, že diamant je v něm, jej vytáhnou na palubu své lodi. K velkému zkalmání posádky diamant v seifu není. Místo toho najdou zbytky peněz a velké desky, které kdysi sloužily jako desky pro skicák. Při prozkoumávání nalezených věcí si všimnou kresby, která byla vložená v deskách. Je to kresba mladé nahé ženy s diamantem na krku...
Celá tato skutečnost se samozřejmě ukáže ve zprávách v televizi, jako úžasný nález téměř neporušeného papíru. Zprávy uvidí stařenka Rose Calverová a Brockovi zavolá a zeptá se na Srdce Oceánu. (úryvek z filmu ze zmíněného telefonátu):
Brock: "Dobře, napjatě vás poslouchám, Rose. Řeknete nám, kdo je ta žena na obrázku?"
Rose: "Ó ano. Ta žena na obrázku jsem já..."
Brock nechá paní Calverovou i se svou vnučkou, která se o ni stará, převést na svou loď, kde se ukáže, že Rose byla majitelkou Srdce Oceánu, které jí daroval její snoubenec, milionář Cal Hockley. Rose členům posádky vypráví pohnutý příběh o své plavbě na Titaniku, o své osudové lásce Jackovi Dawsonovi, kterého na Titaniku potkala a i o potopení Titaniku, které - jako jedna z mála - přežila...
O tvoření filmu:
Náklady přesáhly dosud všechny světové rekordy. Film stál 200 000 000 dolarů a zabral 160 natáčecích dnů. Maketa Titaniku byla jen o deset procent menší než originál (236 m dlouhá a 40 m vysoká). James Cameron si dal na filmu hodně záležet a aby působil co nejvěrohodneji, dal podle starých návrhů zhotovit i takové detaily, jako nábytek, koberce nebo třeba skleničky ze kterých pili cestující první třídy. Velmi podobná byla i vykládáná okna, ložní povlečení, ale i záchrané vesty. Interiéry i exteriéry Titaniku byl vyprácovány s takovou pozorností k detailům, že se na ně nikdy nebude pohlížet jako na filmové kulisy, je to prostě Titanic.

Podobnosti herců

22. března 2007 v 19:18 | Ynka |  Titanic
James Cameron si na filmu dal hodně záležet (jak už jsem popsala v úvodu - Něco o filmu...). Nejenže chtěl, aby prostředí natáčení filmu vypadalo co možná nejpodobněji skutečnému vybavení Titaniku, čímž je film ještě věrohodnější, ale dokonce i do rolí si vybíral herce podobné skutečným osobám, které se na Titaniku plavily. Zde si můžete prohlédnout pár fotek, kde je až skoro neuvěřitelná podobnost vidět...
Kapitán Edward John Smith / Bernard Hill
Thomas Andrews / Victor Garber
Joseph Bruce Ismay / Jonathan Hyde
John Jacob Astor / Eric Braeden
Bejamin Guggenheim / Michael Ensign
Archibald Gracie / Bernard Fox
Margaret Brown / Kathy Bates
Isidor a Ida Strausovi / L. Palter, E. Raven
Ed. Duff Gordon / Martin Jaruis
Lucy Duff Gordon / Rosalind Ayres

Titanic - fotogalerie

21. března 2007 v 19:50 | vybírala a vložila Ynka |  Titanic
Plakáty
Kresby
Fotky z filmu
Je jich tady hodně, že? :o) Bohužel jsem těch fotek ale víc nenašla... každopádně budu hledat dál :o)

Leonardo DiCaprio (Jack Dawson)

21. března 2007 v 19:15 Titanic
Leonardo DiCaprio se narodil v Los Angeles. S herectvím začal ve 14 letech, v reklamách a naučných filmech, později v televizních seriálech, jako například Growing Pains. Patří mezi nejtalentovanější herce své generace. Ve svých devatenácti letech byl nominován na Oscara za vedlejší roli mentálně narušeného mladíka ve filmu Co žere Gilberta Grapea?. Za tuto roli také získal ocenění National Board of Review a nominaci na Zlatý glóbus.DiCaprio debutoval po boku Roberta DeNira a Ellen Barkin ve filmu This Boy´s Life. Hrál i v mnoha dalších filmech, např.: Rychlejší než smrt, po boku Sharon Stone a Gena Hackmana, Rváčův deník (drama mladíka a jeho závislosti na heroinu), Total Eclipse, ve kterém hrál DiCaprio básníka Rimbauda po boku Davida Thewlise.
V roce 1996 hrál s Claire Danes v moderní adaptaci Romea a Julie a ve zfilmované úspěšné divadelní hře Marvinův pokoj. Také si zahrál s Jeremym Ironsem, Johnem Malkovichem a Gerardem Depardieuem ve filmu Muž se železnou maskou.

Kate Winslet (Rose De Witt Bukater)

21. března 2007 v 19:14 | Ynka |  Titanic
Kate Winslet na sebe poprvé upoutala mezinárodní pozornost svou rolí ve filmu Petera Jacksona (pánprstenoví nadšenci - pro vás je tady smajlík - :o) ) Heavenly Creatures, ve kterém heála mladou slečnu, jejíž vztah s přítelkyní vyústí ve vraždu. Její kariéra pokračovala rolí Marianne po boku Emmy Thompsonové ve filmu Anga Leeho Rozum a cit. Za tuto roli získala v roce 1996 ceny SAG a BAFTA za nejlapší výkon ve vedlejší roli a byla nominována na Oscara. O roli Rose Kate moc stála.

Billy Zane (Cal Hockley)

21. března 2007 v 19:14 | Ynka |  Titanic
Billy Zane získal světovou slávu díky své roli se Samem Neillem a Nicole Kidman ve filmu Úplné bezvětří. S Ginou Gershon se objevil ve filmu This World, Then the Fireworks. K jeho dalším filmům patří Fantom, Rytíř Démon: Příběhy ze záhrobí, Orlando, Head Above Water, Memphiská kráska, Návrat do budoucnosti, Posse - Banda Jesseho Lee a Tombstone.

Kathy Bates (Molly Brown)

21. března 2007 v 19:14 | Ynka |  Titanic
Kathy Bates získala Oscara za hlavní roli ve filmu Roba Reinera podle knihy Stephena Kinga Misery nesmí zemřít. V roce 1997 (rok premiéry Titaniku) získala Zlatý glóbus za svou roli ve filmu LateShift. Dále hrála ve filmech Ďábelská lest, Smažená zelená rajčata, Dick Tracy nebo ve filmu Mika Nicholse Primary Colors.

Bill Paxton (Brock Lovett)

21. března 2007 v 19:14 | Ynka |  Titanic
Bill Paxton se proslavil v mnoha rolích a při natáčení Titaniku znovu spolupracoval s režisérem Jamesem Cameronem, se kterým se dříve sešel u filmů Pravdivé lži, Vetřelci a Terminátor. V roce 1992 byl nominován na cenu LAFCA New Generation Award za svou roli v thrilleru Carla Franklina One False Move. Objevil se i ve filmu Apollo 13 a poté hrál v roce 1996 v celosvětovém hitu Twister a ve filmu Mighty Joe Young, který měl premiéru v roce 1998. K jeho dalším filmům patří např.: Weird Science, Večernice, Tombstone nebo Helena v krabici.